Náboženství v Japonsku
Každý si jistě při představě Japonska vybaví nádherné buddhistické chrámy, šintoistické svatyně, někteří si dokonce vzpomenou na domácí oltáře, tajemné postavy z mytologie či náboženské slavnosti. Zdá se, jako by vše bylo prosyceno esencí starých šintoistických božstev, koneckonců alespoň malá svatyně je skoro na každém rohu.
Ačkoliv většina Japonců vyznává buddhismus nebo šintoismus (a mnozí praktikují obojí náboženství zároveň), je v zemi kolem 30 procent lidí, kteří se nehlásí k žádné víře. Realita je však mnohdy taková, že se Japonci s návštěvou chrámů neobtěžují více než jednou ročně, většinou na Nový rok, kdy se tradičně vykonává první novoroční modlitba, tzv. hacumóde, případně se účastní pouze náboženských obřadů spjatých s významnými životními událostmi – svatby, pohřby, narození apod.
Když odhlédneme od ateistů, pak zjistíme, že největší podíl (cca 48 procent) má v Japonsku šintoismus, který je původním náboženstvím a setkáme se s ním prakticky pouze v Japonsku. Čím je šintoismus typický? Jedná se o polyteistické náboženství, lidé tedy uctívají mnoho tzv. kami, nadpřirozených bytostí, které by se daly označit jako duchové. Těmto bytostem by se měla projevovat řádná úcta a oni se nám za to odmění svou laskavostí. Jde tedy spíše o soubor vykonávaných rituálů, součást života Japonců, než víru jako takovou (i proto mohla tak dlouho koexistovat spolu s buddhismem). Šintó je také obsáhlým zdrojem různých mýtů a legend, z nichž mnohé se promítají i do moderní japonské popkultury.
Druhým nejčastěji praktikovaným směrem je buddhismus. Hlásí se k němu přibližně 46 procent lidí. Toto náboženství se sem dostalo přes Koreu v 6. století n.l. a mělo obrovský vliv na formování celé japonské kultury. Asi tedy nepřekvapí, že typická buddhistická architektura je jedním z hlavních znaků Japonska a obecně celé východní Asie. Dá se však říci, že v Japonsku se transformoval do svérázné formy, často označované jako zen buddhismus.
Je třeba říci, že ačkoliv komunita není tak velká jako na západě, existují i v Japonsku křesťanské kostely, které jsou mnohdy populárním místem pro svatební obřady v západním stylu. Křesťanů zde žije však pouhé 1 procento (i to však dá dohromady téměř dva miliony lidí).
Další náboženství samozřejmě tvoří pouhý střípek z celku (uvádí se, že ostatní vyznání tvoří dohromady 4 procenta) a patří mezi ně především islám, bahaismus, hinduismus a judaismus. Většinou je vyznávají lidé, kteří se do Japonska přistěhovali ze zahraničí.
Zajímavostí na konec může být fakt, že Ainuové, původní obyvatelé severních ostrovů, nyní žijící především na Hókkaidu, jsou vyznavači původního animistického náboženství.
Zdroje:
https://www.state.gov/reports/2020-report-on-international-religious-freedom/japan/
https://www.independent.co.uk/news/uk/atheists-countries-list-six-world-most-convinced-a6946291.html
https://www.bbc.co.uk/religion/religions/shinto/ataglance/glance.shtml
https://asiasociety.org/education/buddhism-japan
https://plato.stanford.edu/entries/japanese-zen/
Kam dál: